S postery se na konferenci "Klášter Plasy v souvislostech" na dny 11. a 12. září 2025 přihlásili

• Mgr. Petr Brož:
  K obsahu věžní makovice královské kaple kláštera v Plasích
  Okolnosti a vyhodnocení nálezu konvolutu předmětů nalezených v srpnu 2023 v makovici barokní věže kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény plaského kláštera.
• PhDr. Martin Ebel, Ph.D.:
  Dřevěné podlahy z 18. a 19. století v areálu kláštera Plasy
  V areálu kláštera Plasy se dochovala v rámci historických stavebních konstrukcí řada velmi významných dřevěných podlah z posledních tří staletí. V konventu se jedná o tzv. kapucínské či roštové podlahy z doby jeho výstavby, a to v několika variantách. Pro odborné poznání tohoto zavedeného systému barokních dřevěných podlah je významná prostora tzv. „dlouhého kvelbu“ v konventu, kde je odhalená situace bývalého trámového roštu podávající perfektní informaci o technologickém řešení těchto podlah. Bohužel nejvýznamnější luxusní barokní parketovou podlahu z nemocničního křídla známe jen ze staré fotografie, před půlstoletím byla nahrazena nedokonalou replikou.
  Podstatné jsou i dřevěné podlahy a parkety v prelatuře, které prošly obnovou. Unikátem svými rozměry a časností je typ podlahy opatského sálu, která má dendrochronologické datování 1748+. Pozoruhodné jsou i parketové podlahy z období přestavby na sídlo pro Klementa Václava Lothara knížete Metternicha na počátku třicátých let 19. století. Jednoduché parketové „čtyřkamínkové“ tabule z doby epilogu tohoto druhu podlah na přelomu 19. a 20. století se dochovaly v bytu v protilehlé budově v patře plaského hospodářského dvora.
• Mgr. Jiří Hrubý - Mgr. Jakub Krček - Mgr. Jiří Orna - Mgr. Radek Široký, Ph.D. -  Bc. Václav Šístek:
  K podobě kostela sv. Václava před klasicistní přestavbou
  Archeologický výzkum provedený v roce 2023 v interiéru rodinné hrobky Metternichů v suterénu kostela sv. Václava identifikoval postup klasicistní přestavby v letech 1826-1828. Umožnil tak poznání starší podoby bývalého plaského farního kostela a přinesl doklady pohřbívání v jeho interiéru v průběhu 18. století.
• Mgr. Jakub Chaloupka:
  Krempovky ve středověkých Plasích
  Stručné představení nálezu pro české země méně obvyklého typu pálené střešní krytiny.
• doc. Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.:
  Santiniho generální projekt kláštera v Plasech v kontextu architektonických teorií i dobové urbanistické praxe
  Poster.
• Michal Plavec:
  „Ad monasterium deferre ob longitudinem viae et insidias latronum nequiverunt“
  Klášter Plasy, obchod se solí ve 12. století a jeho význam pro české knížectví
  Pro Čechy byl dovoz soli důležitou komoditou od dob nejstarších. Nejdostupnější sůl se v raném období těžila v Míšni na řece Sále a po řece Labi se dovážela do Čech. Nejstarší zmínku o výběru cla ze soli nalezneme v donační listině litoměřické kapituly, která je sice datována rokem 1057, ovšem jedná se o falzum ze století 12. Nemusíme však pochybovat o tom, že se sůl dovážela. Ostatně nalezneme k tomuto obchodu i saské prameny. Podobně v listině z roku 1146 pro čerstvě založený klášter Plasy nalezneme zmínku o tom, že klášteru udělil kníže Vladislav II. mimo jiné právo výběru cla ze soli v Děčíně. Pro rozvoj kláštera bylo jeho zapojení do tohoto obchodu výnosné, avšak mělo to svá úskalí. Transport vybraných peněz z Děčína do Plas totiž nebyl vůbec jednoduchý. V roce 1183 se proto opat kláštera dohodl s knížetem Bedřichem, že se kvůli délce cesty z Děčína do Plas a útokům lupičů výběru mýta vzdá ve prospěch panovníka výměnou za ves Kopidlo v blízkosti kláštera. Klášter držel právo výběru cla ze soli necelých čtyřicet let a zůstává otázkou, nakolik v jeho rané fázi pomohl k jeho rozvoji.
• Mgr. Martin Šanda:
  Santiniho realizace na plaském panství
  Santiniho realizace na panství plaského kláštera tvoří relativně velikou a různorodou skupinu staveb. Svým rozsahem ji lze v rámci Santiho díla srovnat snad jedině s jeho návrhy pro klášter žďárský a ač plaské skupině staveb už byla věnována poměrně značná badatelská pozornost, otázky po vnitřní stylové příbuznosti jednotlivých plaských realizací, stejně jako pokus o postižení případných odlišností vůči ostatním Santiniho stavbám, nám zatím spíše chybí. Víceméně nezodpovězena je otázka po reálném autorském podílu plaského políra Matěje Ondřeje Kondela, stejně jako, především v případě samotného plaského kláštera, míra podílu dalších architektů. Patrně tedy stojí za pokus, věnovat pozornost právě těmto otázkám.