Historie plaského kláštera je neodmyslitelně spjata s osobnostmi jeho opatů a jejich symbolikou, která se projevovala zejména v jejich erbech a osobních znameních. Eugen Tyttl vybral do svého znaku písmeno T propletené s číslicí 2, čímž chtěl vyjádřit návaznost na svého předchůdce, významného opata Ondřeje Trojera. Ten se výrazně zasloužil o rozvoj klášterního panství, přestavbu opatského areálu a jeho novou urbanistickou koncepci. Působil i jako poradce císaře Leopolda I. v církevní politice. Jeden z klášterních kronikářů zaznamenal, že císař po Trojerově smrti při volbě nového opata vyjádřil přání, aby klášter vedl „druhý Trojer“. Tyttl se tímto symbolem k předchůdci přihlásil a dal najevo, že hodlá pokračovat v jeho odkazu.

A skutečně – Eugen Tyttl se stal klíčovou postavou dějin plaského kláštera. Největším stavebním projektem jeho éry byla výstavba monumentální budovy konventu. Tyttl však stavbu za svého života zcela nedokončil. Na jeho práci navázal další opat Celestin Stoy, který u konventu dokončil především kapitulní síň s lucernou, která se stala dominantou klášterního areálu. Na její vrchol byl umístěno znamení Tyttlova znaku, které lze z jedné strany číst jako „2T“ a z druhé jako iniciály „ET“.

Písmeno E zde bylo zpodobněno ve formě hada, což přináší další vrstvu symboliky. Jeho význam je třeba hledat v biblických příbězích, zejména v Mojžíšově měděném hadovi. Podle Starého zákona byli Izraelité během putování pouští trestáni za reptání proti Bohu jedovatými hady. Mojžíš se za svůj lid přimluvil, a Hospodin mu přikázal vztyčit na holi měděného hada – každý, kdo na něj pohlédl, byl zázračně uzdraven.

Tento symbol Boží ochrany byl v klášteře interpretován podobně. Víme to díky dokumentu Brevis Consignatio, nalezenému v makovici kapitulní síně při požáru v roce 1894. Text klade Mojžíšova hada do přímé souvislosti s hadem na kupoli kapitulní síně, který byl vnímán jako ochranný symbol, připomínající Boží milost a péči.

Když Celestin Stoy převzal vedení kláštera, zvolil si do svého znaku postavu Jozueho, Mojžíšova následníka. Jozue byl biblickou postavou, která dovedla izraelský lid do Země zaslíbené – dokončil úkol, který Mojžíš započal. Tím byla vytvořena symbolická kontinuita: had představoval Mojžíše a ochranu, zatímco Jozue přinášel odpovědnost za dokončení díla.