Jedním z významných přínosů plaského kláštera bylo objevení a přivedení talentovaného sochaře Matyáše Bernarda Brauna do Čech. Tento nadaný umělec pocházel z okolí rakouského cisterciáckého kláštera Stams. Právě skrze rozsáhlou síť cisterciáckých klášterů, jež si udržovaly úzké kontakty, se zřejmě Braun dostal až do Plas.

Za příchodem tohoto uměleckého génia stál prozíravý opat Eugen Tyttl, vášnivý znalec umění a patron mnoha významných architektů i výtvarníků své doby. Mladému Braunovi byla roku 1708 nejprve svěřena menší zakázka – dřevořezba Panny Marie Bolestné pod křížem. Tato drobná práce byla pravděpodobně zkouškou jeho talentu. Přesto šlo o mistrovské dílo, které původně zdobilo oltář konventního kostela a dnes je možné jej spatřit při prohlídce kláštera.

Na základě této práce získal prestižní zakázku na sousoší Sen/Zjevení sv. Luitgardy, které se stalo součástí reprezentace plaského kláštera na Karlově mostě v Praze. V té době se významné instituce předháněly v umístění co nejpůsobivější sochy na tento slavný most. Braun se inspiroval Berniniho Extází svaté Terezie a vytvořil jedno z nejvýznamnějších děl českého baroka. I s podstavcem téměř pětimetrové sousoší zachycuje mystický okamžik, kdy se svaté Luitgardě zdálo, že se Kristus odpoutal od kříže, objal ji a ona políbila jeho probodený bok. Opatovou inspirací pro výběr tématu mohla být kresba Jana Kryštofa Lišky, která se objevila v knize Cistercium-Bis-Tertium – díle oseckého mnicha Augustina Sartoria, kolegy a bývalého spolužáka Eugena Tyttla. (Opat se touto knihou nechal inspirovat i jinde, například při výzdobě kaple v Mladoticích.)

Spolupráce plaského kláštera s Braunem tímto nekončila. Umělec pro mnichy vytvořil další výjimečná díla, včetně dvou Ukřižování pro zimní a letní refektář konventu a jednoho sousoší Zvěstování pro proboštství v Týnici.