
Gotická patrová kaple
Uprostřed monumentální barokní sýpky v Plasích se ukrývá vzácný pozůstatek středověkého kláštera. Jde o dvoupatrovou kapli, která byla kdysi součástí královské rezidence.
další zajímavostiPodle klášterního kronikáře byla kaple vysvěcena roku 1265. V jejím přízemí, zasvěcenému sv. Václavovi, se dodnes zachovaly fresky ze 13. století. Zasvěcení patronu české země a rodu Přemyslovců zřejmě souviselo se zeměpanským založením kláštera. Spodní patro kaple mělo nejspíš souvislost s někdejším klášterní nemocnicí. Horní světlejší a prostornější patro, pravděpodobně soukromá modlitebna panovníka, bylo zasvěcené svaté Máří Magdaléně.
Raně gotická kaple je jedním z mála viditelných dochovaných pozůstatků středověkého kláštera, který jinak téměř zanikl pod náporem barokních přestaveb. Její existence dokládá starobylý původ a význam kláštera a jeho úzké vazby na panovnický dvůr. A právě její historická hodnota byla zřejmě důvodem, proč se opat Ondřej Trojer s architektem Jean Baptistou Matheyem rozhodli kapli zachovat, a na konci 17. století ji zdůraznit hodinovou věží a obestavět sýpkami. Sýpky nebyly v této době jen hospodářskými budovami, ale také symboly bohatství a významu stavitele. To, že se začalo se zásadní barokní přestavbou sýpek téměř vzápětí po přestavbách kostela, může úzce souviset s mottem řehole sv. Benedikta „Ora et labora – Modli se [kostel] a pracuj [sýpka]“.
Inspirací pro plaskou královskou svatyni mohly být francouzské patrové kaple, zejména slavná pařížská Sainte-Chapelle. Dvoupatrové sakrální stavby jsou v českém prostředí poměrně vzácné, přesto najdeme jednu z mála paralel v kapli Andělů strážných ve Zlaté Koruně. Je možné, že obě jsou zmenšenými královskými variantami pařížské Sainte-Chapelle.
Nejde přitom o typickou ukázku cisterciácké architektury. I zlatokorunský klášter byl úzce spjat s panovnickou dynastií. Lze tedy předpokládat, že inspirace pro vznik obou kaplí nevzešla z klášterních komunit, ale z okruhu panovnického dvora. Obě tak patří spíše do dvorského umění. Zatímco u plaské kaple se předpokládá, že sloužila jako soukromá modlitebna panovníka, u Zlaté Koruny se uvažuje o jejím využití k uchovávání vzácné relikvie, části trnové koruny. Ostatně i Sainte-Chapelle byla postavena jako svatyně pro uchování trnové koruny.